Letos nás čeká přestupný rok! Proč jen jednou za 4 roky? Proč měl říjen roku 1582 pouze 21 dní a proč je zrovna únor tím nejkratším měsícem?
Jak všichni víme, náš kalendář se řídí pohybem Slunce na obloze, potíž je však v tom, že Slunce se vrátí na stejné místo na obloze za přibližně 365.24219 dnů. To je v přepočtu 365 dnů 5 hodin 48 minut 45 sekund, tzv. tropický rok. Různé kalendáře se pak snaží vkládáním přestupných roků tomuto číslu co nejvíce přiblížit – cílem zkrátka je, aby Slunce bylo v ty samé dny v různých letech na stejném místě na obloze.
Před naším kalendářem v Evropě platil juliánský kalendář (zavedený Juliem Caesarem -proto juliánský). Jeho obyčejný rok měl 365 dnů, navíc však obsahoval pravidlo, že každý čtvrtý rok byl o den delší – přestupný. Tento rok je tedy dlouhý 366 dnů. Průměrná délka roku pak byla:
365 + 1/4 = 365.25 dnů.
V porovnání s reálnou dobou oběhu Slunce se jedná jen o malou odchylku, v delším časovém horizontu už je však podstatná. Chyba „jednoho dne“ se objevila po 128 letech a po několika stovkách let už značně narostla. Bylo třeba ji napravit. Jak? Gregoriánský kalendář nařízený papežem Řehořem XIII. roku 1582 ji napravil vynecháním deseti dnů v říjnu téhož roku – po čtvrtku 4. října 1582 tak následoval pátek 15. října 1582, říjen v tomto roce byl dlouhý zkrátka pouhých 21 dní. Navíc byla zavedena další pravidla pro přestupné roky: roky, kterými končí století (končí dvěma nulami), budou přestupné pouze v případě, že budou dělitelné 400. Například roky 1800, 1900 nebyly přestupné a obdobně nebudou přestupné ani roky 2100, 2200 nebo 2300. Ale roky 1600, 2000, 2400, 2800 přestupné byly či budou, protože jsou dělitelné 400.
Průměrná délka roku pak je:
365 + 1/4 – 1/100 + 1/400 = 365.2425 dnů
Chyba „jednoho dne“ se objeví až za zhruba 3200 let.
„Dále, aby se jarní rovnodennost neodchýlila od 21. března, ustanovujeme každý čtvrtý rok přestupným (jak je zvykem), s výjimkou celých staletí, které až dosud přestupné byly. Přejeme si, aby rok 1600 ještě přestupným zůstal, ale další následující celá staletí už přestupné roky mít nebudou, jen každé celé čtvrté století.“
– Řehoř XIII, bula Inter Gravissimas
Napadá vás někoho v těchto souvislostech také tematika 29. února a proč zrovna únor má nejméně dní? Je totiž logické, že přestupný den se přidává právě do nejkratšího měsíce. Co nám logické už nepříjde, proč právě únor. Vysvětlení je však velmi prosté. Na rozdíl od našeho ten římský rok (juliánský kalendář) nezačínal v lednu, ale až v březnu. Únor byl posledním měsícem v roce, a tak na něj už “nezbyl” dostatek dnů. Proto se také přestupný den, 29. únor, přidává právě na jeho konec.
A špíček na konec? 29. února je prý jediný den, kdy můžou holky požádat svého partnera o ruku. A není to divný! 😉