Toto prestižní ocenění se uděluje každoročně od roku 1901 na základě poslední vůle švédského vědce a vynálezce dynamitu, Alfreda Nobela.
Nobelovu cenu mohou získat vědci a literáti v pěti oborech: fyzika, chemie, fyziologie nebo lékařství, literatura a mír. Dále se někdy hovoří o Nobelově ceně za ekonomii, která není skutečnou Nobelovou cenou, nýbrž Cena Švédské národní banky za rozvoj ekonomické vědy na památku Alfreda Nobela.
Možná znáte některé české laureáty Nobelovy ceny. Třeba Jaroslava Heyrovského, který byl nominován celkem osmnáctkrát. Cenu si převzal v roce 1959 a to za objev analytické metody zvané polarografie. Dalším je Jaroslav Seifert, který ji získal v kategorii literatura za svá poetická díla.
A kdože jsou ti letošní?
Nobelovu cenu za fyziku si odnesli Japonec Takaaki Kadžita a kanadský vědec Arthur B. McDonald, kteří potvrdili proměnlivost neutrin a dokázali tím, že tyto elementární částice mají hmotu. Neutrina, v pořadí druhé nejčastěji se vyskytující částice ve vesmíru, vznikají při jaderných reakcích a jejich hmotnost je v porovnání se zbytkem elementárních částic velmi malá. Neutrina také nereagují prakticky vůbec s okolním prostředím a je proto velmi obtížné je detekovat.
Cenu za chemii získali Švéd Tomas Lindahl, Američan Paul Modrich a Turek Aziz Sancar za výzkum oprav DNA. Ve zkratce řečeno, jejich práce informuje o tom, jak fungují živé buňky. Na jejich výzkum mohou navázat mnohá odvětví, mimo jiné i výzkum léčby rakoviny.
Letošní Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství si rozdělili parazitologové. Iirský vědec působící v USA William C. Campbell a Japonec Satoši Omura za výzkum hlístic. A dále pak Číňanka Tchu Jou-jou za výzkum přispívající k léčbě malárie, nemoci přenášené komáry zvláště v Africe. Tito tři vyvinuli převratné způsoby léčby těch nejhorších parazitárních onemocnění, kterými trpí lidé především v nejchudších částech světa. Počet ročně nakažených lidí některým parazitem dosahuje sta milionu. Polovina ceny připadá Campbellovi a Omurovi za objev nového léku zvaného avermectin, který pomáhá v boji proti lymfatické filariáze a říční slepotě. Druhou polovinu ceny si odnáší Číňanka Tchu za objev artemisininu, léku který významně snižuje úmrtnost pacientů trpících malárií.
Letošní Nobelovu cenu za literaturu získala běloruská spisovatelka Světlana Alexijevič. V češtině vyšla například její kniha Doba z druhé ruky – Konec rudého člověka. Loni jste mohli autorku potkat v Praze. Tato sedmašedesátiletá investigativní žurnalistka a prozaička Alexijevič byla oceněna dle slov Královské švédské akademie věd za „mnohohlasou tvorbu, která je dokumentem utrpení a odvahy naší doby“.
Nobelovu cenu za mír letos získal takzvaný tuniský kvartet pro národní dialog. Oceněnou skupinu tvoří čtveřice organizací, které přispěly k budování demokracie v Tunisku po událostech arabského jara z roku 2011. Nobelův výbor zmíněnou instituci, vytvořenou v říjnu 2013, ocenil „za rozhodující příspěvek k budování pluralitní demokracie v Tunisku po jasmínové revoluci v roce 2011“. Tuniský kvartet pro národní dialog „nastolil alternativní mírový politický proces v době, kdy byla země na pokraji občanské války“, konstatoval Nobelův výbor.
